Velmi krátce k událostem posledních dvou týdnů.
Celý článek
V ilustrační mapce Číny v průvodci Lonely Planet je Xian uveden mezi highlighty. Důvodem je terakotová armáda, kterou archeologové (původně ovšem nějaký čínský rolník, který kopal studnu) našli nedaleko města. Stačilo pár dekád a z archeologické lokace se stala turistická mega atrakce. Místní transparent hlásal, že se tím splnily sny dynastie Qin – no, doufám, že ne J, ale komerční úspěch je to nesporný.

Jsme rádi, že Číňani berou riziko nakažení prasečí chřipkou poměrně vážně. Při srovnání se začátkem vypuknutí epidemie SARS až nezvykle vážně (ostatně spousta Číňanů žertuje o tom, že prasečí chřipka je severoamerickou odpovědí na respiračních onemocnění šířené dříve z Číny). V posledních týdnech se mírně zvýšil počet lidí na ulicích s rouškou (i když kašle se otevřeně a plive po ulicích stále dál). Zkontrolují vás také hned po příletu v letadle, pokud se vracíte z rizikových oblastí (Mexiko, USA, Hongkong apod.). Jen to není nejpříjemnější zážitek, jak se můžete přesvědčit na vlastní oči na následujících fotkách (photo provided by courtesy of Jennifer :)

Velká čínská zeď! Osmý div světa, jediná lidská stavba viditelná prý z vesmíru (nebo dokonce až z Měsíce), nejtrvanlivější hmotný odkaz čínského císařství... A taky jedna z hlavních turistických atrakcí a místo, kde se Číňané všemi silami snaží oplatit západním turistům století údajného ponížení tím, že je oberou o co největší pakl jüanů.

Do Pekingu jsem přiletěla v pondělí ráno, ubytovala se v rezervovaném hotelu... a za deset minut táhla krosnu ze šestého patra zase dolů. Až nahoře jsem totiž zjistila, že mi dali horší pokoj, než jsem si objednala. Bydlela jsem v tomhle hotelu před dvěma lety, tak vím, že sprcha skutečně není jen trubka nad toaletní mísou.

Na fotky z Pekingu a Xianu ještě, prosím, počkejte – máme toho teď až nad hlavu. Zatím přikládám jen odkaz na dnešní článek, který mě nadzvedl ze židle. Podle něj nutí vláda výrobce počítačů v Číně instalovat do jejich výrobků software na blokování stránek, které úřady nepovažují za vhodné (článek na Wall Street Journal nebo New York Times).
Na Fudanu jsem navštěvovala řadu kurzů a většina z nich byla poměrně normálních, takže mi stoupal tlak jen občas. Ovšem za zmínku stojí dvě významné výjimky: kurzy sexuální antropologie a čínské diplomacie. První byl určený pro čínské bakaláře a učil ho dr. Jankowiak. Nejpozoruhodnější na něm bylo to, že ho za celou dobu nikdo neobžaloval ze sexual harassement.
Celý článek
Můj projekt úspěšně pokračuje. Důkaz? Má asistentka začala trpět depresemi.
Celý článek
Tenhle příspěvek bude asi hlavně zajímat mé kolegy. Pro ostatní to může být jen další kamínek do mozaiky života doktoranda v Číně.
Blíží se finále našeho pobytu v Číně – zbývají jen dva měsíce! – a nás popadla panika: ještě toho je třeba tolik vidět, udělat, napsat, odeslat, projet a zažít. Následující příspěvek je proto takovou fotografickou koláží, která vám v rychlosti odpoví na stále se opakující otázku: „A co vy tam vlastně děláte?" (Snažíme se tím taky přesvědčit, že alespoň občas děláme zajímavější věci, než že tlučeme hlavou o monitor ve snaze dát textu trochu smyslu – ráno, odpoledne, večer a v Tomově případě i v noci J)

Druhý den našeho pobytu v Turpanu jsme se vydali podél Plamenných hor (Flaming Mountains) do vesnice Tuyoq.

V Xinjiangu jsme putovali na jednu stranu, abychom se podívali na pěti tisícové hory Tian shanu. Pro další polovinu týdne jsme se rozhodli vyzkoušet i druhý extrém – druhou nejnižší pevninskou proláklinu na světě.

Když nás přijela navštívit kamarádka Martina, měla představu, že jí během dvoutýdenního pobytu ukážeme ‚pravou‘ Čínu. Kromě Šanghaje a Pekingu jsme hodlali navštívit i Guilin a okolí s typicky čínskými pahorky. Plán nám však překazily zákeřné šanghajské bacily a počasí. Takže místo cesty do Pekingu si u nás Máťa ‚užívala‘ horečky a v okamžiku, kdy se uzdravila, začalo v celé Číně lít jako z konve. Přesněji řečeno: v celé ‚čínské Číně‘. Pouště na západě naopak slibovaly teplo a sluníčko. Takže v neděli jsme demokraticky odhlasovali, že se pojede do Xinjiangu, a v pondělí už jsme seděli v letadle.

Pamatujete na Čapkovu litanii z Jak se dělá divadlo o tom, co všechno musí snést herec? Je velká škoda, že Čapek nikdy nebyl na pekingské opeře.

Že jsou v okolí Šanghaje vodní města, o tom jsem psala už několikrát. Jedno – Qibao (Sedm pokladů) – je ale přímo v Šanghaji. Měli jsme s Tomem pocit, že pořád jen pracujeme a studujeme a že si poslední dobou ani neužíváme toho, že jsme v Číně. Tak jsme dnes všeho nechali a jeli na krátký výlet – fotky najdete uvnitř.

Tak se opět hlásím z Číny. Poke se neprozřetelně rozhodla, že mi svěří část příspěvků na svém blogu – prý mám zatím nezkažený pohled na věc (tím myslí, že se dokážu dívat na Číňany víceméně pozitivně J.
Celý článek
O oslavě čínského Nového roku, výletech do Suzhou a Zhouzhuangu a strašlivé návštěvě čínské ZOO

Z nadšených reakcí na pronájem nového (většího) bytu jsem pochopila, že se řada z vás chystá do Číny nás navštívit, případně s námi rovnou žít na hromádce J Abych se nemusela v mailech opakovat, přikládám pár tipů na to, co vás tu čeká, na co se připravit a co si s sebou zabalit. Pokud vás napadne něco, co nezmiňuji, nechte mi komentář.
Celý článek
Už dlouho se chystám na to, že napíši o jedné z nejbáječnějších věcí v Číně – zkušenosti se stříháním vlasů.
O falešných bankovkách, recyklaci odpadu a návštěvě luxusní čínské nemocnice
Někdo má raději Šanghaj, někdo Peking. A někdo nemusí žádná čínská velkoměsta. Já jsem z kategorie těch, kteří mají rádi Peking. Tedy, jen některé věci na něm...

Minulý čtvrtek umřely čtyři mladé holky na kolejích Shanghai Business School. Jedna skočila z balkonu v šestém patře, tři z něj spadly, když už se nemohly udržet. Chytil jim pokoj od nevypnuté topné spirály. Na čínských serverech a v médiích se teď řeší, kdo za to může.
Spousta lidí se divila, proč si beru v polovině listopadu dovolenou, abych mohl odletět na devět dní do Číny. Marně jsem vysvětloval, že to není žádný výlet, ale návštěva milované ženy, která pojala nápad, že stráví rok svého života v Říši středu. Protože roční odloučení posiluje partnerské soužití jen v červené knihovně, stěhuji se v únoru za ní. Ale i jeden semestr bez Poke mi přes všechny technické vymoženosti (tímto Poke i Tom děkují provozovatelům Skype za vynikající služby) připadal nesnesitelně dlouhý, takže proto návštěva v jeho půli. Následující text je črtou z poměrně hektického týdne, který jsem strávil v Šanghaji a jeho okolí.

O tom, jake to je byt cinskym studentem na vysoke skole, a take o tom, jak jsem poprve potkala sveho cinskeho skolitele
Celý článek
Jakmile jsem se zotavila z poslednich zdravotnich problemu, vyrazila jsem s partou Asiatu a Julii na Taishan a do Qufu (provincie Shandong, osm a devet hodin vlakem ze Sanghaje). Akci organizovala velmi volnym zpusobem Jocelyn, „Lonely Planet girl" pro Cinu a velmi razne, volnomyslenkarske devce, se kterym chodim na hodiny antropologie. 
Celý článek
Melamin je zjevne hitem sezony. Davame si ho v mlece, bastime v jogurtu a cukrovinkach. Nove si ho muzeme doprat i v pecivu, nebot na trh dnes vstoupilo dlouho ocekavane drozdi ochucene melaminem (o zverejneni se postarali tchajwansti celnici). Hura!
Zda se, ze mi to jednou v Sanghaji nestacilo, tak jsem se vratila pro nasup.

Od minuleho tydne, kdy mame Katku, nechodime behat a vynechavame navstevu posilovny. Prostocviky spojene s denni davkou adrenalinu se zacinaji odehravat uz rano, kdy se snazime polapit vzpouzejiciho zakrsleho kralicka a umistit ho zpatky do klece. Jeste stesti ze vime, na co da :)

Tom a Pavel uz to maji za sebou – 30. Slovy tricet. Vypadavani vlasu. Ridnuti kosti. Paradentoza, skleroza, revma. To je, pratele, jejich svet: Svet tricatniku. Fotky z chaty na Sumave hovori za vse :)


Přejeme vám do Nového roku jen vše nej. Poke a Tom
Tak jsem se zase vrátila z Asie do Čech. Musím říci, že jsem to ani sama nečekala. Smiřovala se s tím, že podobně jako Tom Hanks budu až nadosmrti bloudit terminály mezinárodních letištních hal.

Tuhle otázku mi položilo hned několik příbuzných a kolegů (samozřejmě samí muži). Nejdříve mě zarazilo, že by se mě, provařené konzervativní feministky, vůbec někdo opovážil na tohle ptát. Pak se mi to rozleželo v hlavě. Jak je to dnes vlastně s prostitucí v komunistické Číně?

Minuly tyden jsem absolvovala jednu narocnou konferenci v Sanghaji. Fotky s Andrewem Moravcsikem, zakladatelem teorie liberalniho intergovernmentalismu (pro lidi naprosto nedotcene mezinarodnimi vztahy: neco jako rock star v mem oboru, pekny chlap a navic operni kritik), ukazuji jen na specialni zadost .o) V tomto prispevku ale najdete fotky z vodnich mest, kam jsem se vydala s tlupou zasnenych, prijemne pomatenych akademiku posledni den pobytu.

S ďábelskou Olgou jsme se vydali na východ, po hlavní silnici přes Malii na pláň Lasithi, podívat se na staré větrné mlýny a jeskyni, kde podle pověsti bohyně země Rhea schovala před svým manželem malého Dia. Svěřila ho k výchově krétským horským duchům, kteří pokaždé, když Zeus plakal, mlátili do štítů meči, aby Kronos děcko neslyšel. Co pak Zeus vyváděl, až dorostl, to je ve světle takových traumat z dětství celkem pochopitelné....

Někdo se před dovolenou stresuje tím, jestli má dost opalovacího krému, kvalitní pojištění, platný pas nebo nadváhu. Naše dovolená začala přemýšlením, kolik toho na sebe tomu druhému přiznat a jak to zařídit, aby ho to nevyděsilo. Ale přetvařovat se dva týdny dá práci, tak jsme se rozhodli pro upřímnost. Mírnou.
„V letadle se trochu bojím. A někdy se mi dělá nevolno. Ale jenom trochu a občas, neboj," řekla jsem Tomovi den před odletem do telefonu sladkým hláskem, který mu měl naznačit že-vůbec-o-nic-nejde. „To nevadí," těšil mě nepřítomně. A stejně nezaujatým hlasem dodal: „Já jsem ti zrovna chtěl volat, víš, maličko jsem si totiž pochroumal kotník, ale je to úplně v pohodě, neboj".
V pulce srpna jsme s Tomem vyrazili na dva tydny na Kretu. O tom, jak se chodi po horach s vymknutym kotnikem, kam putuji duse mrtvych Kretanu, kdo byla Obla Olga, odkud ve skutecnosti pochazi slovo kreten, jak rychle a snadno zorganizovat stavku na autobusovem nadrazi a proc jsme utikali pred Akropoulou Tsourakisovou, si mozna poslechnete priste.
Dnes posilam street art z Herakleionu a Chanie. Nechte si chutnat.

Po Vltave spolu plujem,
mame pasku pres oko.
Hospody vyrabujem,
cernou vlajku vysoko! Johohó!

Plavba po Vltave a oslava narozenin Ivci a Poke
Otrepane cinske prislovi pravi, ze "na nebi je raj, na zemi Suzhou a Hangzhou". Mohu potvrdit .o)

Nekteri z vas ode me dostali rozzureny mail z Pekingu popisujici, jak jsem jsem si sla koupit ze sentimentalnich duvodu dvoucedecko Shakiry. Stalo me sice jen 15 RMB (40 Kc), ale kdyz jsem prisla domu a servala obal, zjistila jsem, ze misto cdcka mam v ruce hladky dreveny kvadrik.

... ktere jsm udelala na vyletech v dobe mezi uhanenim rozlicnych kapacit.
Včera ráno jsem se vydala do Pekingu na setkání s čínským Velkým vědcem – největším žijícím odborníkem na energetickou bezpečnost Číny. Velký vědec se údajně schází jen s jinými Velkými lidmi, což vysvětluje nepublikovatelný svérázný tón jeho e-mailů, které mi vracel, a ilustruje krásně historka, která se o něm traduje mezi akademiky až v Šanghaji: "Jednou za Velkým vědcem přišel v Pekingu mladý novinář ze CCTV, že by s ním rád udělal interview. Velký vědec mu vzkázal, že se zná s největšími hvězdami televizní žurnalistiky, ale o tomhle klukovi v životě neslyšel. A až se i on proslaví, že spolu mohou hovořit."
Já jsem se snažila o schůzku s panem profesorem (jen) posledních sedm týdnů a postavila na ní veškeré své plány v Číně. Nakonec se podařilo a Velký vědec marnotratně přislíbil, že tedy mohu přijet a on mě na jednu hodinu přijme. Snad už ode mě chtěl mít pokoj. Snad konečně zafungovala tři různá vyškemraná doporučení čínských profesorů, kteří byli tak stateční, aby mu napsali a doporučili mě. Přesto jsem tuhle zásadní schůzku málem prošvihla. To bylo tak...
v Hongkongu? Skoro vsechno. Plivat, odhazovat odpadky, dovazet rostlinky, nestarat se o domaci zviratka, kourit na verejnych mistech.... V metru a v tramvaji nabadaji ke zdvorilosti, abyste pustili tehotne sednout, abyste si davali pozor a nespadli pod metro, abyste se drzeli zabradli na eskalatorech, abyste se drzeli pri ceste vytahem, abyste neuklouzli na mokre podlaze.... A v televizi mezi reklamami soty pro rodice, aby kontrolovali, co jejich deti ctou a na co se divaji v televizi, cistli mista, kde se usazuje voda kvuli premnozeni moskytu, nechavali se ockovat, kychali s rukou pred pusou, nosili rousky pri nachlazeni, usmivali se na cizince... Je toho hodne. Nepochybne to pomaha lidi vychovavat. Jen obcas z toho cloveku trochu hrabe. Proto se nedivim, ze se mistni vyzivaji v graffiti (za coz jim hrozi v HK mastna pokuta a dva roky vezeni, nebo nizka pokuta a povinnost zamalovat graffiti na pevnine).
Celý článek
... jsou strasne vtipni a jaksi samorostli .o) Pekne jsem je nafotila, kdyz to necekali, a dnes vam prinasim prvni kolaz z ruznych akci, abyste videli, s kym se tady kamaradim – a ze to neni jen tak.
Celý článek
Ve meste hazardu. Tomu jsem se ale neoddavala. Vyhlizela jsem misto toho pobocku Banco Delta Asia, kde ma severokorejsky rezim zablokovane penize, zapletla se do kupovani stare skrine v obchode s nabytkem a tesila se, ze treba nekde potkam Kim Jong-ilova nejstarsiho syna, ktery tu zije s celou rodinou.

Tezka otazka. To, co do vzduchu vypousti sousedni provincie Guangdong a co pada na Hongkong, je i v porovnani se Sanghaji opravdu peklo. Nejdriv me zacaly bolet plice, pak slzet oci a nakonec jsem zacala chrchlat podobne jako mistni populace. Obyvatele Hongkongu jsem hodne enviromentalne uvedomeli, ale s tim, co se jim sem snasi, moc nadelat nemuzou. Nebo mozna ano – vlada planuje postavit u more obri cisticku ovzdusi. Ma to jen jednu vadu – znici se tim morsky zivot v sirokem okoli. Docela dilema, ze?

Od 1. maje jsme meli na pevnine tydenni prazdniny (Golden week), kdy se miliony lidi prelevaji z provincie do provincie a vsude panuje jeste vetsi "renao" (horko a hlucno) nez obvykle. Nechtelo se mi strkat se s dalsimi 20+ miliony lidi v Sanghaji, tak jsem se sbalila a udelala si prazdniny v Hongkongu.

Jen kratce ze sobotniho vyletu do mych oblibenych koncin, kde dokazu relaxovat i s davem za zady - Aquarium 21 v Pudongu
Kdyz jsem se vratila z Taiwanu a sla nakupovat, zjistila jsem, ze v obchodech je obleceni, ktere bylo v mode na ostrove pred rokem. Ze by se to, co je v Asii passe a co si na sebe uz zadna Japonka ani Cinanka nenavlikne, vozilo s velkou slavou do Evropy?
Prislovi "pozorovana voda se nikdy nevari" ma neco do sebe.
Celý článek
Uz jsem se seznamila se sousedy. Starsi pani, co bydli vpravo ode me, se prisla predstavit sama. Vyuzila toho, ze jsem mela otevrene dvere, kdyz jsem cekala na mladika, co mi zprovozni internet, a vstoupila do kuchyne.
Vcera jsem se vydala na nakup varne konvice a kafe do nedalekeho osmipatroveho obchodniho domu Oblak devet. Pri te prilezitosti jsem se chtela podivat taky po novych knizkach do knihkupectvi Vychodni drak.
Celý článek
Slibovaný příspěvek o uctívání duchů na Tchaj-wanu. Původně jsem jej psala pro jeden děsně seriozní cestovatelský magazín, ale uveřejnění už jim trvá tak dlouho, že se chrám možná dřív rozpadne, než byste se dočkali.

Omlouvám se tímto všem pracujícím-studujícím za to, že jsem si kdy troufla pochybovat o jejich vytížení ve zkouškovém období :) Už vím, o čem mluvili.
Tenhle stále ještě prázdninový příspěvek není sice přímo z domova, mě ale ta stará Evropa připadá po Tchaj-wanu nějak všude stejná... 
Do pošty mi přišlo pár dotazů na to, jak se na Tchaj-wanu studuje, za kolik a co s sebou, tak abych se stále neopakovala, shrnuji vlastní, Zuzčiny a Janiny zkušenosti:
Celý článek
Uplne posledni prispevek, ktery jsem slibila, na tema jak podivne se to zda zpatky v Hobitine.
Celý článek
...ja zdarne vbiham do finale sveho devitimesicniho pobytu!

Celý článek
Stale ziju, diky za optani. Tajfun me neodnesl, ale nestiham, nestiham, pratele...
Dnes jsem stravila cely den kopirovanim literatury v Academii Cynice a vecer me odrovnal totalni propadak The DaVinci code, tudiz nemam silu jeste vymyslet nejake dlouhe smysluplne vypraveni a odbudu to dnes zase jen fotkami.
Cajovna na hore MaoKong, kam jsem se vydala minulou nedeli – vsechny ty hrnky, konvicky, klesticky, prkynka maji samozrejme smysl!

Celý článek
Obcas mi na kolej prijde balik od rodiny nebo kamaradu, co slyseli, jak vysoke mam stipendium a jak pravidelne mi chodi.
Celý článek
Prý si vymýšlím znaky, říkal mi můj opravář domácích úkolů. Prý jsem objevitel, tvůrce, mistr nechtěného. Jako klapkobřinkostroj. Ale já za to nemůžu, já bych ten znak fakt chtěla napsat správně. Jenomže... jednou mu chybí nožička tuhle, zobáček támhle, zde čára přečuhuje, tady nedosahuje, ... takový mrzáček to je, co padá z řádky, co se nevejde do toho čtverečku, kam se ho snažím vecpat. Tohle teda dělám dnes celý den. Jinak už několik týdnů, měsíců a let. Nechápu, jak to je, že když se naučím jeden znak v pátek večer, v sobotu ráno jako bych se s ním potkala prvně. A když i vím, jak ho tužkou vysoustružit, v jakém pořadí a jak dlouhé musí mít nohy, tak zase vůbec nevím, jak to přečíst. Vždyť já tápu v tónech! To už vůbec nemluvím o tom, že bych tušila, co ten který znak vlastně znamená. Proč jsem se proboha dala na tak blbskej jazyk?
Celý článek
Uz se mi to tu krati. Neuveritelne, jak strasne rychle to ubehlo. Za dva, tri mesice uz budu doma. Po cem se mi bude styskat? 
Celý článek
Od chvile, kdy se nastehovala do pokoje Lotte, resime kazdy volny vecer kardinalni otazku: Jak je to se sexem na Taiwanu? 
Celý článek
Momentalne jsem docela zamestnana diplomkou (a plavanim, lezenim po horach apod.), tak se nezlobte, ze nestiham aktualizovat.... Bacha, konec mola
Tak a je tu konec prazdnin. Posledni tyden jsem venovala severnimu pobrezi. Projeli jsme s Ondrasem Yehliu, Keelung, Pingxi, Shifen a Jiufen. Jako na potvoru se nam rozbil hned po prvni pulhodine fotak. Tak alspon neco z mobilu .o)

Celý článek
Hned po Milanove odletu jsem zamirila na tyden do Tainanu s Gretou, Carol a Magdou k Ondrove rodine oslavit cinsky Novy rok. Po tydnu me vykrmovani cinskych teticek a babicek prestalo bavit a presunula jsem se do hor, do Narodniho parku Alishan.
Cestovani me nejak vysililo, tak v tomhle prispevku najdete jen fotky bez komentare...
Celý článek
Sun Moon lake – tak sem jezdi Taiwanci na libanky
Celý článek
Ze Zeleneho ostrova jsme odjeli prvni rani lodi a v Taitongu si za nekrestanske penize pujcili zbrusu noveho Nissana Sentru (mel najeto jen 264 km) a vyrazili ho nicit do hor.
Zeleny ostrov je idealni misto – pro dobrodruhy, co maji radi jedovate zivocichy a kvetiny, a nebo pro trestance. Sleeping Beauty
11. ledna me na dva tydny priletel navstivit muj davny kamarad Milan. Procestovali jsme spolu nekrestanskou rychlosti na lodi, na skutru, vlakem, autobusem, autem i pesky jih, stred a vychod Taiwanu. Prvni cast zmateneho deniku, ktery jsem cestou psala, popisuje nas pobyt v Kentingu:
Pulnocni ohnostroj na nejvyssi budove sveta Taipei 101.
Komentare, ktere jsem psala na tema, ze to je cele podfuk a zadna nejvyssi budova tu neni, byly jen takovy muj silvestrovsky zertik, coz jste doufam poznali .o)
My Canadian friend Ryan writes all the time about us – Czechs in Taiwan – using words for description which I can imagine one uses when he has to deal with the notorious Italian mafia. Thus a little stealing from his blog seems to be something he actually EXPECTS us to do. I can't let him down. (Not to mention the fact that he will probably never find out .o)
Christmas decoration in the Reitaku International House
Celý článek
Hromadi se mi fotky z ruznych potrestenych vecirku. V tomto prispevku proto najdete smrst vecirkovych fotek – ostudne zalezitosti jsem nefotila, ale verte mi, ze Asiati piji hodne, prestoze to vubec neumi.
Celý článek
Varovani pred ptaci chripkou pro me prislo prave vcas! Vubec jsem netusila, ze nemam cestovat metrem s husou pod pazi a kachnou v tasce.
Celý článek
A od listopadu slibovana fotka meho tatinka na Taiwanu.

Celý článek
I'm glad they managed to meet each other without my help! .o]
Celý článek
Usadte se pohodlne, tenhle prispevek bude delsi. Vsechno to zacalo oklikou, jak uz je u me zvykem, pres uplne jinou knizku...

Celý článek
Kazde rano, nez otevru oci, tak si opakuju: Jsi na Taiwanu, jsi na Taiwanu... nevzdelavej je, nevzdelavej je....
Celý článek
Tak jsem prezila dalsi konferenci narocnou na porozumeni, dusevni zdravi i jatra.
Celý článek
Nas kulinarsky serial z Taiwanu pokracuje. Ve druhe casti se seznamime s luxusnejsi [=cistsi] nabidkou mistnich specialit prostrednictvim fotek, ktere poridila Charlotte [zatimco ja jsem drepela na koleji nad knihami].
Polevka z cerneho kurete [barva kuze je prirozena]. Tvrdili nam, ze se jedna o mimoradne drahe kure – overila jsem si to v supermarketu a stoji uplne stejne jako kure svetle. Chutna to taky podobne. Jen si clovek musi odmyslet nektere veci plovouci v polivce "navic".

Celý článek
Cesti doktorandi Petr a Janicka, Jana, Poke, dr. Milada Polisenska, Zuzka
Celý článek
Pry v Cechach po ranu mrzne, tak posilam neco na zlepseni nalady...

Celý článek
Jsem rada, ze se tu kolem mihaji zivi Taiwanci, protoze zivot v cizineckem "skleniku", jakoli prima muze byt, casem zacne lezt na nervy. Tohle jsou ale ty lepsi dny .o]
Starbucks-posledni utociste:
[Jana, Zuzka, Kathrin a moje spolubydlo Charlotte]
Celý článek
Rodice se me porad ptaji, jak se tu mam a co jim. Tak mam se dobre a co neco z toho, co jim, jsem vam nafotila. Je libo varana? 
Celý článek
Tenhle prispevek nechavam ke stale aktualizaci [zatim se mi podarilo ho jednou cely smazat .o].

Celý článek
Strecha chramu na Baishawan

Celý článek
Prikladam par fotek k ilustraci posledniho mailu. Bohuzel skutecnost byla barvitejsi, nez jak se mi to podarilo vyfotit.
Celý článek
Minuly tyden jsme absolvovali kolejni seznamovaci vecirek, enjoy .o]
Claire a Ryan

Celý článek
ahoj vsichni,
zjistila jsem, ze vetsina veci, ktere domu pisu, je prilis osobni nebo nejsou toho druhu, ze bych je chtela publikovat uplne verejne. Prikladam ale nejake fotky z prvniho tydne pro ty, kterym zkolabovala schranka [doufam, ze ne prave mymi maily .o], jako pridavek k mailum.
ahoj
Celý článek
.... v různém poměru namíchaný altruismus a šílená lenost.
Celý článek